Víkend ve znamení honů v bažantnici 14.-15.1.2012

Ázka právě ulehla k zaslouženému odpočinku po velice náročném víkendu. Ten jsme prožili spolu v bažantnici Jarohněvice-Mistřín, kde se konal dvoudenní hon na pernatou zvěř. Počasí nám bylo dopřáno skvělé - jak je tomu poslední dobou pravidlem. Sobotní ráno s mírným popraškem sněhu a teplotou těsně kolem nuly, bylo příjemné jak pro lovce a honce, tak i pro psíky. Těch byla tentokrát hojná účast. Napočítal jsem jednoho malého müsterlandského ohaře, labradorského retrievera, dva irské setry, tři něměcké ohaře, dva fousky. Plus jednu šedivku na konci mého vodítka.

Hon probíhal ukázkově a střelcům se velmi dařilo. Na sobotním výřadu se ocitlo 395 ks bažantů. Se sobotní prací Azinky jsem byl výsostně spokojen. Pracovala opět bez jediného škobrtnutí. Při donášce třicátého kusu bažanta jsem přestal počítat a to byla teprve asi polovina honu za námi :). Největší radost mi udělala její práce na křídlovaném kohoutovi, kterému se podařilo dostat mimo obstavenou leč. Měl ještě spoustu sil a ubíhal hustým lesním podrostem zhruba 50 metrů. Ázku jsem nasadil na stopu a z vyvýšeného místa jsem už jen hrdě sledoval její bezvadnou práci. Kohout jí to chtěl zavařit a zkušeně měnil směr. Áza ho po celou dobu neviděla a držela se stopy. Až po zhruba 80 metrech se jí ho podařilo dostihnout a krásně přinést.

Koncem honu dokonce fungovala jako pojistka u jednoho mladého NKO, který byl v záběhu ještě před všemi zkouškami. Chuť k práci projevoval ukázkově, ale nedocvičený aport způsoboval to, že psík uchopil dychtivě jeden padlý kus a když viděl klesat jiný, tak ten první pustil a letěl pro čerstvější kousek :). Azinku to ale nevyvedlo z míry a několik odložených kusů po něm rychle zvedala a přinášela.

Po honu jsem jí dopřál potřebnou regeneraci a sám šel očíhnout myslivecký ples v Čejkovicích. Tombola byla bohatá a zábava výborná. Zodpovědně, ale s těžkým srdcem, jsem to chvíli po půlnoci zabalil a šel se trochu vyspat na neděli.

Nedělní hon se nesl ve stejně pozitivním duchu. Výřad činil tentokrát 168 ks pernaté. Byl jsem velice překvapený, že ten malátný psík, který ještě v 6 ráno po předchozím dnu sotva pletl nohama, mi hbitě vyskočil z auta a za celý den neprojevil sebemenší únavu. Na rozdíl ode mě :). Děkuji nejen chlapům ze sdružení za to, že nás pozvali, ale i Dianě a sv. Hubertovi za patronát nad nádherným víkendem. Jdu se konečně taky natáhnout na kavalec za tou mojí (čtyřnohou) parťačkou. Vsadil bych si na to, že se nám oběma (a nejspíš celý týden) budou zdát divoké sny o zástupech bažantů :-D