Výmarský ohař našima očima...před pořízením. Část 1.

Výběr tohoto plemene byl u nás jasný daleko před narozením Azzis. Mě se toto plemeno líbí od malička, kdy jsem ho ale jen párkrát zahlédl v časopisech, nebo televizi. Gábině se zalíbilo, když si pejska Tonyho pořídili naši dobří známí. Popisovat ten dynamický a šlechtický vzhled v jednom, by tu bylo nošením dříví do lesa ;-)

Zhruba rok před tím, než přišla Ázka na svět, jsme se přestěhovali do bytu v Brně. Po dlouhých debatách s jinými majiteli a chovateli, zda je tento pes do města vhodný, jsme dostali téměř jedohlasnou odpověď... Pokud bude mít dostatek pohybu a psychického "zatížení", pak by v tom neměl být problém.

Následovalo velice krátké rozhodování o pohlaví. Vzhledem k tomu, že Gábina měla, dle mého špatného úsudku, moc zidealizované povědomí o psech jako takových, jsem se bál, že PES bude pro ní příliš tvrdým oříškem a nebude ho zvládat.  Ze všech zdrojů čtete, že fenka je prý přítulnější, ovladatelnější, neutíká za jinými psy... Takže rozhodnutí pro fenku bylo hotové.

Problém byl najít vhodného chovatele. Z webovek chovatelů se, z pochopitelných důvodů, objektivně nemůžete rozhodout.

A) si každý chovatel myslí, že jeho psi jsou nejlepší na světě a B)byl by blázen to tam nenapsat, když chce svá štěňata výhodně prodat...

S odstupem času můžu říct, že než výmaráka (a nejen toto plemeno) máte, připadají vám jako podle kopíráku. Až časem, hlavně na výstavách a detailním prozkoumáním zjistíte, že realita je úplně jinde. Je mezi nimi obrovský rozdíl nejen ve vzhledu, ale i v povahách. Výběr správného chovatele, by proto měl být pro budoucího majitele tohoto (samozřejmě nejen tohoto) plemene alfou a omegou.

Každý z nás má jiné požadavky na budoucího parťáka. Někdo výmaráka chce čistě pro pracovní účely v myslivosti a vzhled pro něj není tak důležitý. Někdo chce šampiona všech výstav a do lesa s ním vleze jednou za život. Ať je to tak či tak, zájemce by se měl starat hlavně o dědičné choroby které štěně mohou čekat, na výstavách sledovat úspěchy rodičů a v neposlední řadě je vhodné si zjistit něco o chovateli. Pověst jeho samotného, o jeho přístupu ke psům a chovu, jeho výcvikových metodách...